Se švarc-systémem jsme se mohli začít setkávat v 90. letech, kdy si podnikatelé vyhodnotili, že je pro ně levnější práce nezávislá, než nájem práce, tedy než zaměstnanci. Tato skutečnost vedla k vytvoření systému nazvaného dle podnikatele jménem Švarc, tj. k uzavírání namísto pracovního poměru obchodních smluv s osobami vlastnícími živnostenské oprávnění.
Začaly se objevovat paradoxy, např. i prodavačka v obchodním řetězci měla pro tuto svou činnost vyřízený živnostenský list.
Protože státu tímto začaly unikat finanční prostředky, začal se proti tomuto systému samozřejmě bránit. Do zákona o zaměstnanosti vložil zákaz, a to jak pro fyzické, tak i pro právnické osoby, zajišťovat výkon své běžné činnosti jiným způsobem než zaměstnanci v pracovněprávních vztazích. Došlo tak zákonnou úpravou k zákazu „švarc-systému“.
Tento zákaz byl postupně stále více oslabován a zmírňován, až současně platný zákon o zaměstnanosti, takový zákaz vůbec neupravuje. Za to však obsahuje zákaz nelegální práce (výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztah).